Kontroly účinnosti užití energie

Průkazy energetické náročnosti budov, jejich účelnost, význam a termíny jejich pořízení jsou v současné době pořád aktuálním tématem. Povinnost vyhotovení těchto průkazů je stanovena zákonem č. 406/2000 Sb. ve znění zákona č. 318/2012 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 78/2013. Protože se tato část zákona dotýká většiny budov, vzbudila velkou pozornost a vyvolala časté odborné i méně odborné diskuse. Tento zákon se ale nezabývá pouze spotřebou tepla pro vytápění budov a pro přípravu teplé vody, ale také hospodárností výroby tepla v tepelných zdrojích, hospodárností tepelných rozvodů a hospodárností provozu klimatizačních systémů. Nevztahuje se na kotle a tepelné rozvody umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci, s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost.

technologie Buderus

Této oblasti hospodárnosti spotřeby energie není zatím věnována odpovídající pozornost a je proto vhodné povinnosti uložené zákonem připomenout.

Uvedený zákon ukládá v § 6a povinnost:

1. U provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW a příslušných rozvodů tepelné energie je jejich vlastník nebo společenství vlastníků jednotek povinen:

Zajistit pravidelnou kontrolu těchto kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie.

2. Dále zákon ukládá rovněž v § 6a pravidelnou kontrolu klimatizačních systémů - u provozovaných klimatizačních systémů se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12kW je jeho vlastník nebo společenství vlastníků jednotek povinen:

Zajistit pravidelnou kontrolu tohoto klimatizačního systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému.

3. Zákon rovněž stanoví, kdo je oprávněn uvedené kontroly provádět a to podle toho, zda kotle jsou nebo nejsou předmětem licence:

Kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které nejsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu může provádět pouze příslušný energetický specialista.
Kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které jsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu, provádí držitel této licence na výrobu tepla a držitel licence na rozvod tepla. Požádat o kontrolu energetického specialistu případně další osobu vyhláška nevylučuje.
Kontrolu klimatizačních systémů může provádět pouze příslušný energetický specialista.

V současné době platí vyhláška MPO č. 194/2013 Sb. o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, která je svými požadavky zaměřena nejen na hospodárnost výroby, ale i na hospodárnost spotřeby tepelné energie tj. na venkovní i vnitřní rozvody, regulaci kotlů a otopných soustav.

Požadavky na výši účinnosti výroby tepla jsou uvedeny ve vyhlášce č. 441/2012 Sb. Ta udává požadovanou účinnost nejen pro kotle, ale i pro další způsoby výroby tepla, např. solární kolektory, parní turbosoustrojí, plynové turbíny se spalinovým kotlem, palivové články, ORC turbosoustrojí a další zdroje.

U kotlů tato vyhláška stanovuje požadovanou hodnotu účinnosti s ohledem na druh paliva a na tepelný příkon kotle. Např. pro kotle s příkonem do 0,5 MW je požadována - podle druhu paliva - účinnost od 66% do 85%, pro kotle s příkonem 0,51 MW – 3 MW od 67% do 86%. Vyhláška nerozlišuje, zda se jedná o kotle klasické nebo kondenzační.

Podle této vyhlášky plynový kotel se zjištěnou účinností 85% má být považován za vyhovující. Podle údajů výrobců, kteří uvádějí účinnosti cca 92% – 98% a podle vyhodnocených výsledků měření je těchto účinností dosahováno. Požadavek vyhlášky se pak jeví jako velice nízký.

U kotlů na uhlí je požadována minimální účinnost 66% – 68%. I když výrobci udávají ve svých prospektech účinnosti výrazně vyšší, není ve většině případů dosahováno ani požadované minimální hodnoty. Pak je nutno hledat příčiny tohoto stavu, popř. kotel vyměnit za hospodárnější.

Vyhodnocení účinnosti kotle není příliš složité. Vyhláška uvádí postup i potřebné matematické vzorce. Předpokladem je ale rozbor spalin, z kterého bude patrný obsah kyslíku nebo kysličníku uhličitého ve spalinách a jejich teplota.

Kontroly tepelných rozvodů obsahují nejen posouzení jejich technického stavu, ale zejména provoz a funkci regulačních prvků, které mají zajišťovat hospodárný provoz otopné soustavy.

Horší situace je s vyhodnocením účinnosti zejména venkovních tepelných rozvodů. K určení tepelných ztrát by bylo nutno znát množství dodaného tepla a odebraného tepla. Dodané teplo však není u převážné části rozvodů měřeno a vyhodnocení velikosti ztrát tak není možné.

Vyhláška č. 194/2013 Sb. také stanovuje četnost provádění kontrol kotlů a rozvodů tepelné energie. U kotlů, jejichž provoz je trvale monitorován, je četnost kontrol jednou za 10 let, u kotlů jejichž provoz trvale monitorován není a mají výkon od 20 kW do 100 kW také každých 10 let, u kotlů na pevná a kapalná paliva každé 2 roky a u kotlů na plyn 4 roky. V případě, že kotel a rozvody tepelné energie jsou provozovány na základě licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie, je kontrola prováděna jednou ročně.

Výsledkem uvedených kontrol je vždy písemná zpráva, obsahující navržená opatření k odstranění případných zjištěných závad a ke zvýšení hospodárnosti užití energie.

Na níže uvedených odkazech si můžete ve formátu .PDF stáhnout vyhlášky č. 441/2012 Sb. a č. 194/2013 Sb.

Získat Adobe Acrobat Reader

Vyhláška MPO č. 441/2012 Sb. ke stažení zde (formát pdf / kb)

Vyhláška MPO č. 194/2013 Sb. ke stažení zde (formát pdf / kb)

Kontaktujte nás a získejte dotaci

Kontaktní informace